Co byste měli vědět o breathariánství: 6 otázek a odpovědí na téma života „ze vzduchu“

0

I vy jste na tento směr pravděpodobně několikrát narazili a kroutili hlavu nad tím, jak je vlastně možné, že lidé dokáží žít bez potravy a jen ze vzduchu. O breathariánství koluje mnoho mýtů a pověr. Existují údajně lidé, kteří do úst nevzali sousto už několik desítek let. Řadu z nich ale lékaři označí za podvodníky. Bez jídla a pití přeci nelze žít. Nebo se mýlíme?

Breathariánství údajně představuje umění (nebo možná dar) žít bez potravy. Jedinci, kteří se tomuto směru věnují se živí pránouvšudypřítomnou kosmickou energií. Ovšem breathariánství není jen tak nějaký rozmar nebo nechuť konzumovat jídlo. V nejhlubším slova smyslu je to klíč k vyřešení nedostatku potravy na zemi, zapuzení hladomoru a válek. Pokud si s myšlenkami na breathariánství pohráváte, pak čtěte následující řádky a zohledněte všechna rizika, jež takový „život bez potravy“ vlastně skýtá.

1. Co je breathariánství a kde se vlastně vzalo?

Breatharianismus nebo také inedia představuje způsob života, v rámci něhož nepotřebuje jedinec jídlo, pití ani spánek. Živí se pouze kosmickou energií, která je údajně všudypřítomná. Tuto teoretickou praxi převádí do praktické roviny jistá Terezie Neumannová (1898–1962) z německého Konnersreuthu. Ta se prý po dobu 35 let živila pouze hostiemi ze Svatého přijímání. Cílem tohoto směru je povznést se a stát se spirituální bytostí.

Úplně první zmínky o breathariánství ale najdeme v základních knihách hinduismu, ve védách. Upanišady hovoří o umění nakládat s životní energií tak, že ji není potřeba Obrázek k breathariánstvíčerpat z potravy.

2. Čím se tedy takový breatharián živí?

Jak již bylo zmíněno výše, jedinci, kteří se tomuto směru věnují se živí pránou – všudypřítomnou kosmickou energií. Existují však i další, kteří si čas od času dají vodu, čaj, kávu nebo jiné nápoje. Někteří z nich, s cílem uspokojit svoji chuť, snědí jednou za čas kousek čokolády, sušenky, sýru, křenu, nebo něčeho jiného. Tyto osoby však už za „čisté breathariány“ považovat nemůžeme.

3. Co breathariáni mohou a nesmí?

Pro breathariánství neexistují žádná více či méně závazná pravidla ani kodexy. Je na každém jedinci, jak tento životní styl pojme a přizpůsobí si jej vlastnímu životu.

Některé zdroje hovoří o breathariánství následujícím způsobem: „Je to stav člověka (breathariána, inediata, nejedícího), který je charakterizován (mimo jiné) absencí jedení, vyplývající z (nebo je spíše etapou na cestě k) rozšiřování sféry Vědomí, ve které osoba žije. Obecně ideální (plně rozvinutý) inediat, breatharián, nejedící, nepotřebuje jíst ani pít k tomu, aby jeho tělo perfektně fungovalo. Breatharián nekonzumuje žádnou potravu ani nápoje a k výživě svého těla potřebuje pouze vzduch.“

Nutno zmínit, že stav nejedení nevyžaduje po breathariánech žádné asketické praktiky pro tělo. Je to více o svobodě volby a mnohém prospěchu.

4. Jak nám může breathariánství prospět?

[sociallocker]Pokud bychom za breathariánství považovali krátkodobý půst, pak můžeme hovořit o jeho prospěšnosti pro lidské tělo. Někteří zástupci z řad lékařů a výživových poradců tvrdí, že jednodenní či dvoudenní půst bychom si měli naordinovat třeba jednou za měsíc (ideálně při příležitosti úplňku).

Existují ovšem i lidé, kteří krátkodobé půsty promění v půsty dlouhodobé a mohou bez potravy vydržet třeba i deset nebo patnáct dnů. Nutno podotknout, že jde o trénované jedince, kteří jsou na tento životní styl zvyklí.

Půsty ale nelze zaměňovat s pravou podstatou breathariánství zaměňovat. Skuteční breathariáni doufají v proměnu konzumní společnosti, vymýcení hladomoru a válek, ale především duchovní osvětu sebe samých i jejich okolí. Největším přínosem tohoto směru je jistě skutečnost, že se povzneseme nad starosti všedních dnů, přestaneme být tzv. „závislí na jídle“ a staneme se onou spirituální bytostí.[/sociallocker]

5. Jaká jsou rizika breathariánství?Obrázek k breathariánství

Krátkodobý půst jednou za čas dokáže naše tělo „vydýchat“. U dlouhodobého může dojít k nevratným změnám a poškozením. Drtivá většina zdrojů navíc tvrdí, že představy breathariánů o možnosti existovat bez potravy a pití jsou zcela jednoznačným, přesto však nebezpečným nesmyslem.

Vědci a lékaři se shodují na tom, že člověk bez jídla vydrží maximálně několik týdnů. Rekordmanem je jistý Charles Robert Ncnabb, který hladověl ve vězení 123 dní. Pil pouze vodu a občas si dal šálek kávy.

Lékaři, kterým se do ordinací dostali údajní breathariáni, se shodli na jednom: Tento způsob života jedincům způsobil dlouhodobé poruchy příjmu potravy. Breathariánství je zcela nevhodné pro těhotné či kojící matky a staré nebo nemocné osoby.

6. Jak začít s breathariánstvím?

Pokud jste objektivně zhodnotili veškerá rizika, jež se s tímto životní stylem (nebojme se říci – filosofií) pojí, pak si uvědomte, že breathariánem jednoduše nemůže být každý.

Jistý Henri Monfort tvrdí, že na světě je kolem třiceti až čtyřiceti tisíc breathariánů a pravidelně pořádá konference (z nichž některé jsou také u nás v České republice), na kterých provádí osvětu.

Podle něj je potřeba nejprve absolvovat jednadvacetidenní půst, nepřestávat však pít a po této detoxikaci a očistě při dodržení určitých podmínek dochází k přechodu na pránickou výživu. Pokud tento přechod ovšem člověk nezvládá, musí opětovně začít jíst. Zvláštní, viďte?

Breathariánství je již několik let hodně diskutovaným a lékaři odpíraným tématem. Jedni tvrdí, že breathariáni jsou podvodníci, druzí se jim snaží vyrovnat. Na kterou stranu se postavíte vy?

Sdílej:

O Autorovi

O základy správné výživy a zásady a zdravého stravování jsem se začala zajímat poměrně nedávno v souvislosti se zdravotními problémy, které mě již nějakou dobu sužovaly. Ačkoli na zázraky nevěřím, sama na sobě pozoruji určité změny, ke kterým nepochybně přispívá současný styl mého stravování.