Již na první pohled dovede každý z nás určit, jestli banán je nebo není zralý. V obchodě si instinktivně vybíráme ty nejžlutější, protože přeci chceme co nejvíce vitamínů, antioxidantů a především chuti. V opačném případě mohou lidé držící dietu záměrně vybírat ty zelené, protože přece jen nejsou tak sladké a tudíž představují dietnější variantu. V obou případech nám selský rozum radí správně, ale přesto je nutné uvést celou pravdu. Zralý i nezralý banán obsahují stejné množství sacharidů i kalorií. Rozdíl je v tom, že sacharidy nezralého banánu jsou tvořeny rezistentním škrobem RS2. To je škrob, který není stráven v tenkém střevě. Trávení tak trvá déle a dodává tělu energii pozvolna. Naproti tomu, když banán zraje a žloutne, komplexní sacharidy se štěpí na glukózu a fruktózu. Tím získává svou typickou chuť, avšak spolu s tím mu tyto monosacharidy (přesněji pouze glukóza) zvyšují glykemický index. To znamená, že banán je stráven mnohem rychleji a zvyšuje hladinu inzulínu v krvi. Problém nezralého, ale „dietního“ banánu tedy tkví ve složení obsažených cukrů. Ve prospěch zralého banánu zase hovoří obsah vitamínů, minerálů a antioxidantů. Těch je dokonce nejvíce v přezrálém banánu, protože antioxidanty vznikají rozpadem chlorofylu ve slupce a to se projevuje až hnědými flíčky na slupce.

Minerály

O banánu se všeobecně mluví jako o bohatém zdroji hořčíku. Proč je ale vyzdvihován právě banán, když existuje mnoho dalších potravin obsahující více hořčíku, než právě on? Pravděpodobně za to může oblíbenost tohoto chutného ovoce mezi sportovci, kteří jej konzumují coby zdroj cukrů, jež jako bonus obsahuje hořčík, čímž působí jako prevence proti křečím. Obsah minima sodíku (jen 1 mg/100 g) při současném vysokém obsahu draslíku (350-400 mg/100 g) zase předurčuje banány jako ideální prevenci vysokého krevního tlaku. Západní strava je totiž bohatá na sodík a chudá na draslík, což je jedním z významných faktorů způsobujících vysoký krevní tlak. Pokud budete chtít pokrýt svou minimální DDD draslíku pouze banány a ničím jiným, budete jich muset sníst přibližně půl kilogramu. A když jsme zmínili krev, dodáme ještě přítomnost železa. Existují sice bohatší zdroje, ale 400 g banánů by mělo pokrýt minimální DDD. 

Ovoce (ne)léčící deprese

Možná někteří z vás zaslechli informaci o blahodárných účincích banánů na deprese. Pomalu to začíná vypadat, že se pod žlutou slupkou skrývá zázračný všelék. V tomto případě se však nejedná o úplnou pravdu. V banánech sice je obsažena aminokyselina tryptofan, což je prekurzor hormonu serotonin, při jehož nedostatku mohou nastat deprese či poruchy spánku, na druhou stranu je zde několik „ale“. Tím prvním „ale“ je skutečnost, že doposud nejsou provedeny relevantní studie dokazující, že suplementace tryptofanem zlepšují stavy deprese. A i přesto, že tryptofanové suplementy prokazatelně zvyšují obsah této látky v krvi, je prokázáno, že tryptofan přijatý přírodní stravou nikoliv. A kdyby přece jen měl být zvýšený příjem tryptofanu pomocí v boji proti depresi, banán jej obsahuje pouze 9 mg/100 g, což je v porovnání například se sezamovými semínky (370 mg/100 g) nebo vaječným bílkem (1000 mg /100 g) zanedbatelná hodnota.

Obsah všech nutričních látek v banánech

Kdy a jak je ideální konzumovat banán

Z výše uvedených faktů tedy můžete udělat souhrn. Banány se hodí všem sportovcům, jako lehká a dobře stravitelná forma energie před sportovním výkonem. Ty pěkně zralé jsou také ideální během náročné a dlouho trvající fyzické aktivity, kdy rychle doplňují spálený glykogen v těle. Dále také jako zdravá alternativa k průmyslově zpracovaným sladkostem, která ukojí naši touhu po cukru, avšak dodá nám také cenné vitamíny a minerály. Naopak při redukční dietě je doporučeno vyvarovat se banánům zralým a přezrálým, a konzumovat ty zelené jako zdroj vlákniny. Samozřejmě se z banánů dají udělat chutné a zdravé dobroty. Máte-li doma nějaké přezrálé a nehlídáte si striktně váhu, můžete si zkusit připravit banánový chléb, koláč, nebo muffin.